Kněží a řeholníci z farnosti Troubky, 
obec Troubky

* 15. února 1861 v Troubkách
vysvěcen na kněze 7. července 1885
+ 25. ledna 1955 v Ostravě
Fabián Gregárek se narodil 15. února 1861 v Troubkách v rolnické rodině. Otec Jiří Gregárek (*1838), matka Františka (*1839), rozená Smolková, oba pocházeli z Troubek. Fabián vyrůstal v rodině s dalšími dvěma sourozenci, Johanou (*1863) a Antonínem (*1865).
Po maturitě na přerovském reálném gymnáziu v roce 1881 absolvoval teologickou fakultu v Olomouci, kde byl dne 7. července roku 1885 vysvěcen na kněze. Nejprve působil jako kaplan ve farnosti Vyškov a od r. 1893 byl farářem v duchovní správě ve Staré Bělé u Ostravy.
Podle obecní a farní kroniky Staré Bělé byl Otec Gregárek pokrokovým knězem. Jako první vlastnil oficiální řidičský průkaz v Ostravě a byl prvním majitelem automobilu značky Klement a Laurin ve Staré Bělé (1907). V roce 1911 nechal do obce zavést telefon, vodovod i elektrický proud. Od r.1925 poslouchal vlastní radiopřijímač, opět první v obci.
Dále se v historie obce otec Fabián proslavil tím, že upozornil na kvalitní vodu v oblasti Palesek v souvislosti s hledáním vhodných pramenů pitné vody pro Vítkovice. Jubilejní vodárna císaře Františka Josefa byla slavnostně uvedena do provozu dne 4. října 1900.
Počátkem dvacátého století dokonce pojmenovával P. Fabián Gregárek i starobělské cesty a ulice. A dnes jedna z ulic Ostravy-Staré Bělé nese jméno našeho rodáka "Gregárkova ulice".
Získal titul čestného kanovníka a arcibiskupského rady.
Zemřel 25. ledna 1955 v Ostravě. Od roku 1948 do své smrti byl nejstarším vysvěceným knězem v Olomoucké arcidiecézi.

P. Bedřich Kaláb
(diecézní, později vojenský kaplan)
* 24. dubna 1863 v Troubkách
vysvěcen na kněze 1888 v Olomouci
* 9. února 1925 v Praze
Narodil se v Troubkách čp. 28. Syn Františka a Anny Kalábových. Maturoval na přerovském gymnasiu v roce 1882. V roce 1896 byl kaplanem v Bouzově, v r. 1897 v Raškově, od června 1897 do července 1898 kaplanem ve Strání. Krátkou dobu působil ve farnosti Troubky, později jako c. k. vojenský kurát v Krakově a také v Praze na Královských Vinohradech. Zemřel 9. února 1925 v Praze jako vojenský kurát ve výslužbě.

P. Josef Macourek
(diecézní kněz)
* 5. října 1867 v Troubkách
vysvěcen na kněze 1892
+ 1938
Syn Melichara a Františky Macourkových žijících v Troubkách čp. 117. V letech 1881-1888 studoval na přerovském reálném gymnáziu, kde dne 27. června 1888 složil maturitní zkoušku.
V roce 1930 působil jako farář v Creightonu v Nebrasce, později v Revanně, Nebraska, USA.
V roce 1938 daroval troubecké škole vzácnou sbírku indiánských starožitností a sbírku starých papírových peněz různých států, která došla 15. června 1938. Indiánské starožitnosti posbírané za svého pobytu v Nebrasce daroval na památku svému rodišti spolu s fotografiemi a knihami. Sbírka byla bohužel v 50-tých letech zrušena a zachovaly se pouze sbírkové předměty, předané Náprstkovu muzeu v Praze.

P. Jan Raška
(kněz olomoucké arcidiecéze)

* 30 . listopadu 1921 v Troubkách
+ 22 . srpna 1992
pohřben do rodinného hrobu v Troubkách
Otec Jan se narodil jako druhý syn manželům Josefě a Theodoru Raškovým. Základní školu absolvoval v Troubkách. Středoškolské vzdělání získal při studiu na velehradském jezuitském gymnáziu. Po maturitě vstoupil do kněžského semináře v Olomouci a vysokoškolská studia absolvoval na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci.
Za druhé světové války studia musel přerušit, protože i jako mnozí jiní studenti byl totálně nasazen na nucené práce v Rakousku. Po válce dostudoval teologickou fakultu a na svátek sv. Petra a Pavla, tedy dne 29. června 1948 byl vysvěcen na kněze. Primiční mši svatou slavnostně odsloužil dne 11. července 1948 v Troubkách. Primičním kazatelem byl jeho bratranec, řádový jezuitský kněz, P. Alois Raška, SJ.
Prvním působištěm otce Jana byla farnost Otrokovice (1948-1954). V červnu 1954 nastoupil do farnosti Žeranovice u Holešova a zde působil 38 let až do své smrti. Zemřel dne 22. srpna 1992 v Žeranovicích, pohřben je v rodinném hrobu v Troubkách.

b) řeholní kněží

P. Václav Mrtvý, SDB
(Societas sancti Francisci Salesii - salesiáni Dona Bosca)

* 1. října 1907 v Troubkách
+ 28. července 1976 v Plavči u Znojma
pohřben do kněžského hrobu na hřbitově v Troubkách
Narodil se 1. října 1907 v Troubkách jako čtvrté dítě Josefa Mrtvého (*1857), domkáře v Troubkách a Anna Mrtvé (*1866), pocházející z Břestu u Kroměříže. V Přerově studoval šest tříd reálného gymnázia, do roku 1925.
Poté přerušil studia a v září téhož roku odjel do Itálie, aby tam vstoupil do řádu salesiánů. Tam byl přijat do noviciátu ve Villa Maglia a zde 18. září 1927 složil první řeholní sliby. V té době v italské Peroze žilo v salesiánské komunitě už několik českých chlapců poslaných do Itálie k řádové formaci. Václav se vrátil do vlasti v roce 1928 spolu s prvním českým salesiánem P. Ignácem Stuchlým (1869-1953), aby založili řád u nás. P. Stuchlý inicioval z ciziny koupi prostor pro nové české salesiány a to klášter od sester Neposkvrněného Početí ve Fryštáku a 28. září 1927 sem s ním dorazilo z italské Perozy 17 chlapců a 3 salesiáni, včetně Václava Mrtvého. Ve Fryštáku tak bylo zahájeno první české salesiánské dílo. Šlo o chlapeckou střední školu s internátem, která připravovala budoucí salesiány. Václav se tak ve Fryštáku připravoval na dokončení středoškolského studia maturitou, kterou složil na gymnáziu v Přerově v roce 1930. Věčné řádové sliby složil r. 1930. Poté odjel studovat do Turína, hlavního sídla salesiánského řádu a 8. července 1934 byl v Turíně vysvěcen na kněze a 22. července 1934 měl v Troubkách primiční mši svatou.
Dílo P. Stuchlého se u nás začalo rozrůstat a postupně byly zakládány nové domy v Ostravě, Praze-Kobylisích, Brně-Žabovřeskách, Pardubicích, Ořechově u Polešovic, Dvorku u Přibyslavi, Hodoňovicích, Mníšku pod Brdy, Přestavlkách u Přerova, Oseku Duchcova, Ústí nad Labem-Trmicích, Vidnavě a ve Vinoři u Prahy. Vytvářely se chlapecké ústavy, které bychom dnes zařadili do kategorie domovů mládeže.
P. Mrtvý působil od roku 1934 salesiánském domě v Ostravě jako školní rádce a od r. 1941 byl ředitelem v kolegiu ve Fryštáku do r. 1943. Před zahájením nového školního roku 1943-1944 rozhodly německé úřady, že zaberou Fryšták pro mládež z vybombardovaných německých měst. V r. 1944 je jmenován ředitelem v Ostravě v domově pro učně a studenty. Po válce řediteloval od r. 1947 v kolegiu v Ořechově, odkud odešel do kolegia v Přestavlkách a působil zde v salesiánském studentátu. V červenci 1949 byl vyslán řádovým představeným P. Antonínem Dvořákem jako tlumočník na Apoštolskou internunciaturu v Praze. Tuto funkci vykonával až do vyhoštění chargé d´affaires De Livy 18.3.1950. Ještě v březnu 1950 byl zatčen a souzen ve vykonstruovaném procesu proti "církevní hierarchii" spolu s biskupem Zelou, opatem Opaskem, opatem Jarolímkem a dalšími. Téhož roku byl odsouzen na 15 let pro údajnou velezradu a pro zločin špionáže. Prošel mnoha věznicemi. Z amnestie byl vyloučen a odpykal si celých 15 let. Po propuštění bydlel v Praze a pracoval v pragovce ve Vysočanech. Po odchodu do důchodu odešel do Plavče u Znojma, kde sloužil jako duchovní správce v ústavu sester Boromějek. 

P. Vincenc Mrtvý, SDB
(Societas sancti Francisci Salesii - salesiáni Dona Bosca)